Free Art Friday jsem objevila v Londýně, kde jsem se zúčastnila poprvé jako vystavovatel.
Obava, že si můj obraz nikdo nevezme, se rozplynula během pár minut, kdy si mladík zamluvil obraz „Peříčko“ pro svou přítelkyni. Ostatní obrazy se také moc dlouho neohřály. Ten pocit byl úžasný. Nejen, že se někomu líbí co děláte, ale že tím uděláte radost.
Hned jsem věděla, že Free Art Friday musí do Prahy :)
K malování mě přivedla osoba mému srdci blízká zhruba před třemi lety, kdy mě darovala k narozeninám mé první barvy a štětce se slovy, měla by si ve svém životě zpomalit.
Dodnes nezapomenu na moment předávání.
Jsem ji za to neskutečně vděčná, protože díky ní jsme našla sílu vyjadřovat své pocity skrze obrazy.
Jsem ji za to neskutečně vděčná, protože díky ní jsme našla sílu vyjadřovat své pocity skrze obrazy.
Malování je pro mě víc než zábava nebo koníček. Každý obraz je svým způsobem zrcadlem mě samé, nebo událostí, které se kolem mě míjejí.
Ten kdo mě dobře zná, v nich může skutečně číst, tak jako v mé duši.
Během těch chvil, kdy utichne zvonící telefon, zavřu víko laptopu a oddám se štětci a plátnu, se i já hluboko ponořuji do své mysli.
Jsou to jedny z nejhezčích chvil celého dne.
Začala jsem navštěvovat i kurz malování, abych zdokonalila svou techniku, ale kreslit něco "na povel" pro mě není.
K plátnu si stoupnu vždy, když se ve mě odehrávají příběhy které cizí lidé neuslyší, ale mohou je vidět v barvách na mých obrazech.
Nejvzácnější na mém malování jsou momenty, kdy výslednou podobu obrazu vidí nejprve mý nejbližší. Je to vyjádření subjektivních pocitů očí, které jsou mým kritikem, i často rádcem v životě.
http://luciebartova.blogspot.co.uk/
0 komentářů:
Post a Comment